Dalsi pozorovani: 2001, 2003.
15.2.2002 - Mesice Jupitera
Po zamracene zime opet jedna prijemna astronomcka noc. Sledoval jsem novu V838Mon, Jupitera, Saturna, mlhovinu v Orionu. Fotky se ale vesmes nepovedly. Hlavne ta V838Mon mne mrzi. Na Plejadach vyfotim hvezdy 8me magnitudy, ale tady jsem nezvladl 6tou. Problem je, ze tam neni zadna dostatecne jasna hvezda na zaostreni a zamireni. Musim to najit okem a pak naslepo prilozit fotoaparat k okularu. Na displeji nevidim nic. Na pocitaci to z toho vylovim, ale je to rozmazane a treba ta nova tam proste neni. Jedine, co se povedlo je fotka Jupiterovych mesicu. Mesice vytvorily zajimavou konstelaci s hvezdami podobneho jasu. Prvni fotka je neupravovana, druha ma zvyraznenou barevnost. Je zajimave, jak pekne je barevnost zachycena (byt ne asi presne).
11.3.2002
Vyjimecne pocasi ! Za hodinu jsem udelal pres 100 fotografii. I na tom jsou videt vyhody digitalni techniky.
Hlavne jsem se dival na kometu Ikeya-Zhang. Zkousel jsem ji i vyfotografovat, ale moc se to nepodarilo. Je prilis malo jasna a na displeji fotoaparatu nemuzu ostrit. Naslepo jsem udelal nekolik snimku a 4 nejostrejsi jsem secetl, u vysledku jsem upravil kontrast. Je to bida, nejzajimavejsi je asi barva objektu. Zvetseni 40x, expozice 4x0.5s - 400 ISO.
Vyjimecne se mi ovsem podarily fotky Saturna a Jupitera. Udelal jsem si z papirove lepici pasky spojovaci clen mezi okularem a fotoaparatem. Souosost je mnohem lepsi. Jupiter se podaril ukazkove, fotka pri 100 nasobnem zvetseni, original a verze se zvetsenym kontrastem.
Saturn byl take pekny. Okem bylo pekne videt Cassiniho deleni prstencu a tmavsi pruh v atmosfere planety. Oboji lze tusit na fotografiich, ale oprvadu jen tusit. Prvni dve fotografie jsou originaly, treti vznikla zprumerovanim 3 snimku a zvysenim kontrastu. Zvetseni 200x.
Take jsem zkousel fotit mlhovinu M42 v Orionu. Bylo to znacne zoufale, s mymi pulsekundovymi expozicemi. Nicmene jsem si rikal, ze na pocitaci z toho mozna neco vylovim. Nasledujici snimek vznikl sectenim 6ti snimku a naslednou upravou kontrastu (v tomto pripade dosti drastickou). Zvetseni 100x, expozice 6x0.5s - 400 ISO.
11.3.2002 - Jupiter
Obloha byla tentokrat neuveritelne presvicena. Chtel jsem udelat nejake dalsi snimky M42, ta ale byla beznadejne utopena. Udelal jsem alespon 5 slusnych snimku Jupitera. Na pocitaci jsem je potom predhodil svemu rozepsanemu programku na zpracovani obrazu. Ten uz umi snimky automaticky sesadit a umi par zakladnich operaci. Na prvnim obrazku vidite vysledky ruznych kombinaci vstupnich snimku. Zleva: prumer, minimum, median, maximum. Na druhem obrazku je toto cele s upravenym kontrastem a na tretim jeste umele priostreno. Tyto posledni dve operace jsem delal jiz mimo svuj programek.
Nejlepsi se mi zda ten prumer. Odstrani to sum. V maximu je zase videt hodne detailu (ale i kazda chybicka - viz levy okraj). To ale bude hodne zalezet na konkretnich snimcich. Co se tyce toho 'rozku' vpravo , tak to neni nic jineho, nez Jupiteruv mesic Ganemede.
10.5.2002
Dnes jenom jedna malinka fotografie Jupitera. Tento snimek vznikl slozenim 78mi snimku. Ty byly primo ubohe, ale kvantita v tomto pripade nahradila kvalitu. Na snimku je patrna Velka ruda skvrna.
Na planety ted pouzivam novou metodu. Muj fotoaparat ma funkci na foceni sekvence snimku. V tomto rezimu omezuje delku expozice na 1/30 sekundy. To je presne to, co na jasne a tetelici se planety potrebuji ! Take timto zpusobem muzu udelat rychle spousty fotek. Jediny problem je v tom, ze v tomto rezimu nefunguje samospoust. Abych nemusel drzet spoust rucne (cimz bych dalekohled rozhoupaval) tak spoust zablokuji krabickou na tuhy do pentilky pridrzenou gumickama. Prvnich par snimku je rozmazanych, nez se vibrace ustali a pak uz je to nadhera.
15.5.2002
Nejprve fotografi zajimaveho seskupeni Jupitera, Mesice a Venuse. V tyto dny bylo mozno spatrit i Saturna a Merkura, na teto fotografii jsou ale oba jiz zapadle za panelak.
A nyni par snimku Mesice. Jsou trochu vetsi, tak je sem nedavam primo.
