Predchozi pozorovani: 2001, 2002.
Dostal jsem se k zajimavemu programu na zpracovani sekvenci obrazku. Jmenuje se Registax a ma uzasnou funkci - vlnkove (wavelet) doostrovani. Nasypal jsem do nej nektere sve starsi sekvence a taky nektere novejsi - a zde jsou vysledky !
Jedna se o planety Jupiter a Saturn. Foceno pres Newton GS 114/910, za okularem 9mm (zvetseni +-100x). Prvni snimky jsou foceny digitalnim fotoaparatem Olympus C990Z, ty dalsi pres Olympus C4000Z.


11.3.2002 - Starsi jednoduchy snimek pro provnani.


16.5.2002 - Originalni snimek a slozenina (73 snimku)


Datum nezname :-( - 52 snimku - krasne patrna Velka ruda skvrna.


22.3.2003 - 112 snimku - skoda ze je prave natocena 'nudna' strana.


26.3.2003 - 112 snimku.


31.3.2003 - 113 snimku.


22.3.2003 - 50 snimku - seznamte se - Cassiniho deleni prstencu.


22.3.2003 - 131 snimku - stale si myslite ze 114 mm je malo ?

Co se tyce meho vyvoje v technice fotografovani, koupil jsem novy fotoaparat Olympus C4000Z. Umoznuje kompletni manualni nastaveni a da se podstatne lepe pripevnit na dalekohled. Ma take vetsi rozliseni (4MP).
Zkousel jsem i nejake deep-sky fotografie. C4000Z umi 16ti vterinove expozice a ty se daji skladat do sekvenci. Ale nic rozumneho z toho zatim nevypadlo .. svetelne znecisteni je v Olomouci prilis velike.
3.5.2003 - Cele pozorovani jsem zacal vlastne kvuli krasnemu tenkemu Mesici. Bylo jeste hodne svetla, ale Mesic rychle zapadal. Mesic je stary 55 hodin. Chtel jsem ho 'ulovit' uz o den driv, ale bylo zatazeno. Udelal jsem fotky ruznymi expozicemi. Ta prvni je i ve vetsim rozliseni (staci kliknout) a zachytava ty jasne casti.
Ta druha je s delsi expozici. Snazil jsem se zachytit 'Earth shine' - cast Mesice osvicenou Zemi. Ten treti obrazek je nakontrastovana cervena slozko toho druheho, takze jsou videt alespon zhruba more na Mesici. Bohuzel bylo jeste moc svetla.
Foceno pres Newton GS 114x910,okular 25mm, zvetseni +-40x, DF Olympus C4000Z.



No a pak jsem jeste 'navstivil' Saturn a Jupiter. Atmosfera zacinala byt neklidna, tak jsem chtel jit delat neco jineho. Ale co to ? Na Jupiteru je mezi pasy jakasi skrvnka - cim vic na ni ziram, tim hur je videt. Ze by stin mesice ? Tak jsem udelal asi 100 snimku - diky neklidu atmosfery jich ale hodne nevyslo. Co uz, tech 50 relativne dobrych stacilo.
Na obrazcich je zleva: jeden 'reprezentant' suroveho snimku, vysledek po slozeni a doostreni (software Registax), a ta sama scena zachycena planetariem Albiero.
Zachyceny stin je vrzen mesicem Ganymede, ktery je slabe videt vlevo nahore. Vsimnete si take Velk rude skrvny v hornim pasu a take mensi stejne zbarvene skvrnky vpravo od ni.
Foceno pres Newton GS 114x910,okular 9mm, zvetseni +-100x, DF Olympus C4000Z.



4.5.2003 - O den pozdeji zkousim dalsi fotografii Earthshine. Je to mnohem lepsi. Jako bonus zajimava konstelace Jupiterovych mesicu (zleva: Ganymede,Kalisto,Europe,Io).





28.8.2003 - Mars je v idealni pozici, tak jsem to zkusil. Rovnych 200 snimku. Spojeno, odsumeno, zaostreno v uzasnem programu Registax2 ! Tentokrat z toho ty detaily lezly primo zazracne ! Jako obvykle, vlevo je surovy snimek, vpravo zpracovany. Foceno pres Newton GS 114/910, za okularem 9mm.




Zpet na seznam
Autor: Antonin Holik
(antonin.holik@seznam.cz)